-
Nejnovější
-
Cestování a doprava
-
Období
Mladý námořník, který se neustále chlubil svými vědomostmi ve znalostech francouzštiny, se to snažil svým kamarádům dokázat tak, že přistoupil v jednom francouzském přístavu k hezké dívce a dal se s ní do hovoru. Jeho přátelé to s obdivem sledovali z povzdálí. Sotvaže s ní ale mladík prohodil pár vět, dívka zrudla a milému hochovi vlepila pořádných pár facek. Ten se vítězoslavně obrátil k ostatním a povídá: „Tak vidíte, že umím francouzsky!”
Další vtipy z kategorie
„Nesmíš se do všeho vrhat hlavou napřed,” rozumuje u vody otec.
Syn na něj udiveně pohlédne: „Tak jak mám teda podle tebe udělat šipku?”
-
+


25. 12. 2011
Říká muž v nacpaném autobuse: „Paní, v autobuse se musíte držet tyče!”
„Ale vždyť já se držím.”
„No dobře, ale já chci vystupovat.”
-
+


25. 12. 2011
Tirák se srazí s protijedoucí Avií a oba řidiči jsou s těžkými zraněními převezeni do nemocnice. Když přijdou k sobě, povídá ten z kamionu: „Člověče, kam jsi koukal?”
Řidič Avie se rozčílí: „Kam bych koukal, vole, do tvých dálkových!”
-
+


25. 12. 2011
Hlavní lodní inženýr jemně položí ruku na pobočníkovo rameno: „Neboj, Ivane. Když ta loď půjde ke dnu, řekneme, že to byla ponorka.”
-
+


25. 12. 2011
Osobní vlak plný cestujících s sebou na trati najednou začne házet ze strany na stranu, sotva se udrží na kolejích. Průvodčí zděšeně přiběhne do kabinky strojvedoucího a křičí: „Proboha, co se to děje? Co se to děje?!”
„Nedíváš se na televizi?” ledově klidným hlasem odvětí strojvedoucí. „Hlásili náledí... Tak je to tady!”
-
+


25. 12. 2011
„Máme málo paliva,” oznamuje pilot věži. „Okamžitě žádáme další instrukce.”
„Jaká je vaše pozice?” táže se země. „Nemáme vás na radaru.”
Odpověď z kokpitu: „Stojíme na dráze číslo pět a už věčnost čekáme na cisternu!”
-
+


25. 12. 2011
Na pláži u moře: „Podívej, bílá vlajka.”
„Kčertu, to zase bude na vlnách bílá pěna!”
-
+


25. 12. 2011
„A pak že se v té kalamitě nedá lyžovat!” spokojeně se ušklíbl lyžař a narazil do špičky smrku.
-
+


25. 12. 2011
Chlápek čeká na letišti na odlet letadla a najednou zjistí, že si zapomněl doma hodinky. Chce se tedy někoho zeptat na čas. Zrovna jeho směrem jde jiný chlápek, v každé ruce kufr a na levačce takové ty velké, masivní, stříbrné sportovní hodinky. Tak se hned ptá: „Pane, prosím vás, mohl byste mi říct, kolik je hodin?”
„Jistě. V které zemi?”
„No tady. A kolik tam máte zemí?”
„Všechny.”
„To je super. To jsou docela dobré hodinky, co máte.”
„Ale, to je jen drobnost. Tyhle hodinky mají i fax, e-mail a dokážou dokonce přijímat NTSC televizní signál a zobrazovat ho na malém barevném aktivním displeji.”
„To je dokonalý. Taky bych chtěl mít takové hodinky. Ech, ehm, nechtěl byste je náhodou prodat? Já zapomněl svoje doma a teď letím na dva měsíce do ciziny...”
„No, víte vlastně, že jo? Ona to už není úplně horká novinka, tak řekněme, že vám je dám levněji, tak asi za dvacet tisíc?”
Chlápek vytáhne šekovou knížku a ve vteřině podává vypsaný šek. Druhý sundá hodinky, dává mu je a říká: „Tak, tady jsou vaše nové high-tech hodinky.”
A pak mu podá své dva kufry a dodá: „... a tady jsou baterky.”
-
+


25. 12. 2011
Do vagonu vstoupí průvodčí a zakřičí: „Kontrola jízdenek!”
Obejde všechny a dojde k pánovi: „Jízdenku, pane.”
„Jak jízdenku?”
„No jízdenku na vlak.”
„A kde bych ji vzal?”
„No přece jste si ji měl koupit a teď ji mít u sebe, abyste mi ji mohl ukázat.”
„A vy už jste někdy viděl černýho pasažéra s jízdenkou?”
-
+


25. 12. 2011